Author Topic: Rozumíte češtině?  (Read 84397 times)

0 Members and 1 Guest are viewing this topic.

Offline Donkey

  • Posts: 384
  • Gender: Male
    • фотоальбом Panoramio
« Reply #125on: April 6, 2010, 23:55 »
Většinou si pletou délky samohlásek
Vlastně! Kdy tu píšu, musím zkoušet v slovníku skoro každé slovo: kde mám stavit te čárky, kde ne :donno:

přízvučnou slabiku zpravidla natahují, jinak vyslovují ž, š, č, ř, y;
A Slováci umějí vyslovovát ř? ;)

Ještě jsem vzpomněl: slyšel jsem od studentů ukrajinštiny z Polska a Srbska, že velmi těžká vec pro ně je ukrajinský přízvuk (ударение).

Offline lehoslav

  • Posts: 8874
  • Gender: Male
« Reply #126on: April 7, 2010, 00:04 »
Ještě jsem vzpomněl: slyšel jsem od studentů ukrajinštiny z Polska a Srbska, že velmi těžká vec pro ně je ukrajinský přízvuk (ударение).
Myslím, že největší problém s přízvukem mají studenti srbštiny ze všech zemí světa (kromě Srbska) ;)
Wenn mit mir und denn noch drey Personen es vorbey ist in unserem Dorf, alsdann wird wohl niemand recht wissen, wie ein Hund auf Wendisch genannt wirdt.

Offline Konopka

  • Posts: 3270
  • Gender: Female
« Reply #127on: April 7, 2010, 00:26 »
Vlastně! Kdy tu píšu, musím zkoušet v slovníku skoro každé slovo: kde mám stavit te čárky, kde ne :donno:

Ve slovníku to není právě jisté :-\, délky se často mění při skloňování/časování; nebo při tvoření nových slov (pokud je tam předpona, tak se slovní základ zkracuje a předpona získává délku-většinou) - např. vyšívat - výšivka, vyjímat - výjimka, jméno -zájmeno, dráha - nádraží atd.... Já si také v ruštině pletu přízvuky - a dokonce bych řekla, že je to pro nás horší, protože v češtině se ty délky alespoň píší; v ruštině jsou přízvuky pouze ve slovníku  :(  :what: -
Quote
Ještě jsem vzpomněl: slyšel jsem od studentů ukrajinštiny z Polska a Srbska, že velmi těžká vec pro ně je ukrajinský přízvuk (ударение).
-to je ten stejný případ jako u mě, třeba  ;D

Quote
A Slováci umějí vyslovovát ř? ;)
Většinou ne :) (spíš skoro nikdy)...oni se to zpravidla ani neučí, protože v ČR používají slovenštinu... :)
Me man vičinav e Čar.

« Reply #128on: April 7, 2010, 00:29 »
Myslím, že největší problém s přízvukem mají studenti srbštiny ze všech zemí světa (kromě Srbska) ;)
Já jsem se srbštinu nikdy neučila, ale náš tatínek v mládí často jezdíval na Balkán (i do Srbska) a říkal, že mu nikdy nechtěli věřit, že je Čech, většinou ho považovali za Chorvata (podle výslovnosti).. :-\
Me man vičinav e Čar.

Offline olhol

  • Posts: 121
  • Gender: Male
« Reply #129on: April 9, 2010, 00:53 »
Vítejte, Ahoj!
Jmenuju se Olěg, jsem s Estonska.
Uči jsem už pravě ě tygodni češtinu i mi se líbí, už dobře rozumím. Chce totiž mluvit česky.
Z českéj hudby slouchám Kryštof. Moc dobrá skupina, také Aneta Langerová, Ewa Farna, Xindl X jsou moc dobré. To můj první dopís|odpoved' češtinou, myslím, že mám mnoho chybů.
s pozdravem. Olěg

Offline lehoslav

  • Posts: 8874
  • Gender: Male
« Reply #130on: April 9, 2010, 01:03 »
Chyb děláš moc, ale pochopil jsem, co jsi chtěl říct :)
Wenn mit mir und denn noch drey Personen es vorbey ist in unserem Dorf, alsdann wird wohl niemand recht wissen, wie ein Hund auf Wendisch genannt wirdt.

Offline olhol

  • Posts: 121
  • Gender: Male
« Reply #131on: April 9, 2010, 01:56 »
Chyb děláš moc, ale pochopil jsem, co jsi chtěl říct :)

Jaka jest róźnica mędzy co jsi chtel rict a co chtel jsi rict? (konstrukcja z niemieckiego? ...,was ich sagen wollte?  - czasowniki w końcu zdania ? )

« Reply #132on: April 9, 2010, 01:57 »
Vítejte, Ahoj!
Jmenuju se Olěg, jsem s Estonska.
Uči už pravě dve tygodni češtinu i mi se líbí, už dobře rozumím. Chce totiž mluvit česky.
Z českéj hudby slouchám Kryštof. Moc dobrá skupina, také Aneta Langerová, Ewa Farna, Xindl X jsou moc dobré. To můj první dopís|odpoved' češtinou, myslím, že mám mnoho chybů.
s pozdravem. Olěg

Offline lehoslav

  • Posts: 8874
  • Gender: Male
« Reply #133on: April 9, 2010, 02:08 »
Jaka jest róźnica mędzy co jsi chtel rict a co chtel jsi rict?
Mam вам odpovědět po polsku или česky? :)
Wenn mit mir und denn noch drey Personen es vorbey ist in unserem Dorf, alsdann wird wohl niemand recht wissen, wie ein Hund auf Wendisch genannt wirdt.

Offline olhol

  • Posts: 121
  • Gender: Male
« Reply #134on: April 9, 2010, 02:52 »
Jaka jest róźnica mędzy co jsi chtel rict a co chtel jsi rict?
Mam вам odpovědět po polsku или česky? :)
wszystko jedno, można nawet po rosyjsku :)) albo estońsku albo niemeicku :) w tym języku, w którym jest panu wygodnie, poproszę :)

Offline Konopka

  • Posts: 3270
  • Gender: Female
« Reply #135on: April 9, 2010, 12:40 »
Jaka jest róźnica mędzy co jsi chtel rict a co chtel jsi rict? (konstrukcja z niemieckiego? ...,was ich sagen wollte?  - czasowniki w końcu zdania ? )

A v ruštině je to snad také z němčiny - что ты хотел сказать?
Běžný slovosled je - Co jsi chtěl říct(?)
                                 Co chtěl jsi říct(?) -přeházený slovosled, který se občas využívá k obzvláštnění textu v básních. (Slyšel jste to v nějaké písničce, nebo ne?)  :)
Me man vičinav e Čar.

Offline olhol

  • Posts: 121
  • Gender: Male
« Reply #136on: April 9, 2010, 13:25 »
Jaka jest róźnica mędzy co jsi chtel rict a co chtel jsi rict? (konstrukcja z niemieckiego? ...,was ich sagen wollte?  - czasowniki w końcu zdania ? )

A v ruštině je to snad také z němčiny - что ты хотел сказать?
Běžný slovosled je - Co jsi chtěl říct(?)
                                 Co chtěl jsi říct(?) -přeházený slovosled, který se občas využívá k obzvláštnění textu v básních. (Slyšel jste to v nějaké písničce, nebo ne?)  :)

Dekuji moc moc moc za odpoved :)  Čtām knihu  i v vetšine je napsāne že na počatku je forma v minulošti, už pak časovnik byt".

Offline Konopka

  • Posts: 3270
  • Gender: Female
« Reply #137on: April 9, 2010, 13:30 »
Čtām knihu  i v vetšine je napsāne že na počatku je forma v minulošti, už pak časovnik byt".

Něco jako dělal jsem? - tak to je správně  :)

Co je to za knihu?
Me man vičinav e Čar.

Offline olhol

  • Posts: 121
  • Gender: Male
« Reply #138on: April 9, 2010, 15:19 »
Čtām knihu  i v vetšine je napsāne že na počatku je forma v minulošti, už pak časovnik byt".

Něco jako dělal jsem? - tak to je správně  :)

Co je to za knihu?
První knihu už přečtál jsem = Češskij s nul'a Syrkovej (tam všechno je moc krátké i brzí do rozumení, s tentá kniha znám formy časovniků,
nyní čtám  Češskij jazyk , Autory SSirokova, Vlček, Adamec, Rogovskaja, začál jsem (apropos, máte druhí časovnik dla slova začat?

Ufff, českā klavesnīce je moc težkā, psām rychlej klaesnīcou lotyšskou :P
Kde je N' na klavesnīce ? :)
+ Slouchām českē pisnē, i už rozumīm dobRe. Takē pisnē slovenčinou su moc podobne do zrozumenī
napŗ: jsou = su, je = je, jsi = si, jsem = som, jsme = sme, jste = ste - už to zrozumīl jsem.

Offline Konopka

  • Posts: 3270
  • Gender: Female
« Reply #139on: April 9, 2010, 15:55 »
Výraz podobný slovu "začít" je třeba "započít", ale tam hodně záleží na kontextu. Co se týče čtení knih, tak určitě "začít"  :) ("započít" je možno třeba práci, ale je to spíš knižnější výraz; "začít" se dá použít všude)

Ň na klávesnici není, píše se tak, že nejprve stisknete háček - ˇ a potom napíšete "n".
Jestli vám to dělá takové potíže, klidně používejte lotyšskou diakritiku  :)

Ta učebnice Široko(vo)vé není špatná, i když jsou tam některé nepřesnosti...
Me man vičinav e Čar.

Offline olhol

  • Posts: 121
  • Gender: Male
« Reply #140on: April 9, 2010, 16:08 »
Výraz podobný slovu "začít" je třeba "započít", ale tam hodně záleží na kontextu. Co se týče čtení knih, tak určitě "začít"  :) ("započít" je možno třeba práci, ale je to spíš knižnější výraz; "začít" se dá použít všude)

Ň na klávesnici není, píše se tak, že nejprve stisknete háček - ˇ a potom napíšete "n".
Jestli vám to dělá takové potíže, klidně používejte lotyšskou diakritiku  :)

Ta učebnice Široko(vo)vé není špatná, i když jsou tam některé nepřesnosti...
Výraz podobný slovu "začít" je třeba "započít", ale tam hodně záleží na kontextu. Co se týče čtení knih, tak určitě "začít"  :) ("započít" je možno třeba práci, ale je to spíš knižnější výraz; "začít" se dá použít všude)



Ň na klávesnici není, píše se tak, že nejprve stisknete háček - ˇ a potom napíšete "n".
Jestli vám to dělá takové potíže, klidně používejte lotyšskou diakritiku  :)

Ta učebnice Široko(vo)vé není špatná, i když jsou tam některé nepřesnosti...

A ja slyšel jsem taký časovnik, může být v slovenčině může v češtině - zachajít, zažít-
A co znamená krát?
Tiež/Totiž chtēl jsem zeptāt - jak vam můj poziom-uroveń češstiny, uči jí dve tygodní, psám s hlavy  :) ;up: :=

Offline Konopka

  • Posts: 3270
  • Gender: Female
« Reply #141on: April 9, 2010, 16:35 »
A ja slyšel jsem taký časovnik, může být v slovenčině může v češtině - zachajít, zažít-
Ano, je slovo "zahájit", ale to spíš něco většího - třeba nějakou oficiální akci, schůzi. Jinak to zní legračně  ;)
Quote
A co znamená krát?

samotné "krát" se používá v matematice - "2 krát 3 (2x3)" = "2 умножить на 3"
V ruštině je také takové slovo, i když, jak jsem pochopila, se moc neužívá  :-\
http://slovari.yandex.ru/dict/ushakov/article/ushakov/11-1/us1150302.htm

Jinak je "jedenkrát", "dvakrát", "třikrát", několikrát, mnohokrát...
Podívejte se sem - http://slovnik.seznam.cz/?q=dvakr%C3%A1t&lang=cz_ru

Quote
Tiež/Totiž chtēl jsem zeptāt - jak vam můj poziom-uroveń češstiny, uči jí dve tygodní, psám s hlavy  :) ;up: :=

Na to, že se učíte dva týdny, tak je to moc dobré :); jinak - vy mícháte polštinu s češtinou, třeba *časovník je správně "sloveso" (ačkoli je "časovat" - спрягать, ale to je přejímka z polštiny).

(slovenské "tiež" není to stejné, co "totiž", tiež se překládá jako "také", "též", "rovněž", do ruštiny jako "также", "тоже";  slovensky "totiž" je také "totiž"  ;) )
Me man vičinav e Čar.

Offline olhol

  • Posts: 121
  • Gender: Male
« Reply #142on: April 9, 2010, 17:13 »
A ja slyšel jsem taký časovnik, může být v slovenčině může v češtině - zachajít, zažít-
Ano, je slovo "zahájit", ale to spíš něco většího - třeba nějakou oficiální akci, schůzi. Jinak to zní legračně  ;)
Quote
A co znamená krát?

samotné "krát" se používá v matematice - "2 krát 3 (2x3)" = "2 умножить на 3"
V ruštině je také takové slovo, i když, jak jsem pochopila, se moc neužívá  :-\
http://slovari.yandex.ru/dict/ushakov/article/ushakov/11-1/us1150302.htm

Jinak je "jedenkrát", "dvakrát", "třikrát", několikrát, mnohokrát...
Podívejte se sem - http://slovnik.seznam.cz/?q=dvakr%C3%A1t&lang=cz_ru

Quote
Tiež/Totiž chtēl jsem zeptāt - jak vam můj poziom-uroveń češstiny, uči jí dve tygodní, psám s hlavy  :) ;up: :=

Na to, že se učíte dva týdny, tak je to moc dobré :); jinak - vy mícháte polštinu s češtinou, třeba *časovník je správně "sloveso" (ačkoli je "časovat" - спрягать, ale to je přejímka z polštiny).

(slovenské "tiež" není to stejné, co "totiž", tiež se překládá jako "také", "též", "rovněž", do ruštiny jako "также", "тоже";  slovensky "totiž" je také "totiž"  ;) )
Acha, pochopíl jsem, diky moc
 V ruštině spoužívame Только в выражении: во́ сто кра́т (книжн. устар.) — в сто раз , také stokrátno , v sto krát

Offline Donkey

  • Posts: 384
  • Gender: Male
    • фотоальбом Panoramio
« Reply #143on: May 2, 2010, 12:38 »
Včera jsem viděl český film "Výlet" ;up:

Offline Konopka

  • Posts: 3270
  • Gender: Female
« Reply #144on: May 2, 2010, 13:31 »
Ten jsem také viděla  ;D
Poslyšte, já jsem se dívala na tu předložku "mimo" ve významu "okolo" - v příručce ze 30. let byla (v tomto významu) považována za archaizmus; ve škole mi řekli, že takové použití  je nářečové/oblastní/řídké.  :-\ V dnešním slovníku spisovné češtiny (r. 2007) se ve významu "kolem, vedle" uvádí pouze jako příslovce, ne jako předložka. Obávám se ale, že sami kodifikátoři jazyka nemají úplně jasno v tom, co je spisovně/správně, a co ne.  :-\

Něco jsem teď našla i na internetu -
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2737 
Quote
Stejně jako příslovce, je i předložka mimo ve významu ‚okolo, kolem‘ dnes už archaismus, viz NŘ. 1. c, Gebauer-Ertl 2, 203 a Gebauer-Trávníček 372.
příslovce v tomto významu ale ve slovníku spisovné češtiny za archaizmus nepovažovali  :what:
Me man vičinav e Čar.

Offline Donkey

  • Posts: 384
  • Gender: Male
    • фотоальбом Panoramio
« Reply #145on: May 3, 2010, 00:02 »
V dnešním slovníku spisovné češtiny (r. 2007) se ve významu "kolem, vedle" uvádí pouze jako příslovce, ne jako předložka. Obávám se ale, že sami kodifikátoři jazyka nemají úplně jasno v tom, co je spisovně/správně, a co ne.  :-\
Oni mají v mysli, že jestli napsát
Na ulici stojí univerzita. Prošel jsem mimo. - to příslovce i ne archaizmus
a jestli
Prošel jsem mimo univerzitu. - předložka i archaizmus?! :umnik:

V polštině slovo "mimo" v tým významu také je archaizmus. V ukrajinštině мимо není archaizmus, ale častěji mluví se повз: Проходив повз університет (akuzativ) / мимо університету (genitiv).

Quote
Něco jsem teď našla i na internetu -
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2737 

Děkuji, přečetl jsem. Časopis z internet-archivem ročníků od roku 1917 - to je fantasticky! Nikde ještě takeho nejsem viděl ;up:

Offline Konopka

  • Posts: 3270
  • Gender: Female
« Reply #146on: May 3, 2010, 01:08 »
Oni mají v mysli, že jestli napsát
Na ulici stojí univerzita. Prošel jsem mimo. - to příslovce i ne archaizmus
a jestli
Prošel jsem mimo univerzitu. - předložka i archaizmus?!
Něco v tom smyslu...  :)
Ale upřímně řečeno, já znám (spíš pasivně) příslovce "mimo s významem kolem" pouze v tomto spojení: "prošel mimo" = "prošel nevšímavě kolem".. V žádném jiném kontextu jsem to nikdy neslyšela/nečetla. Odpovídal by tomu i jediný příklad, který je ve slovníku uveden - "šel netečně mimo". Řekla bych ale, že i to se používá velmi málo.
 
Me man vičinav e Čar.

Offline Donkey

  • Posts: 384
  • Gender: Male
    • фотоальбом Panoramio
« Reply #147on: July 28, 2010, 23:28 »
Našel jsem zábavné slovo: "získávání". Všichni 4 samohlásky jsou dlouhé!

Ještě zajimavě je, že moc slov z souhláskou na konci patří k ženskemu rodu: Vídeň (ukr. Відень muž.r.), Olomouc, úroveň (rus. уровень muž.r.)

Offline Konopka

  • Posts: 3270
  • Gender: Female
« Reply #148on: July 28, 2010, 23:39 »
Našel jsem zábavné slovo: "získávání". Všichni 4 samohlásky jsou dlouhé!
Dobré  :)
Quote
Ještě zajimavě je, že moc slov z souhláskou na konci patří k ženskemu rodu: Vídeň (ukr. Відень muž.r.), Olomouc, úroveň (rus. уровень muž.r.)
Zajímavé také je, že v moravských nářečích jsou ta slova (kromě "úroveň) také mužského rodu - (ten) Olomouc, Vídeň, Třebíč... v podstatě všechny názvy, končící na měkkou souhlásku, jsou rodu mužského :-\
Me man vičinav e Čar.

Offline Donkey

  • Posts: 384
  • Gender: Male
    • фотоальбом Panoramio
« Reply #149on: July 28, 2010, 23:57 »
Zajímavé také je, že v moravských nářečích jsou ta slova (kromě "úroveň) také mužského rodu - (ten) Olomouc, Vídeň, Třebíč... v podstatě všechny názvy, končící na měkkou souhlásku, jsou rodu mužského :-\
To znamená, že ženský rod v těch slovach - nějaká bohémská zvláštnost, na rozdíl od jiných slovanských jazyků.

 

With Quick-Reply you can write a post when viewing a topic without loading a new page. You can still use bulletin board code and smileys as you would in a normal post.

Note: this post will not display until it's been approved by a moderator.
Name: Email:
Verification:
Type the letters shown in the picture
Listen to the letters / Request another image
Type the letters shown in the picture:
√49 Напишите ответ строчными буквами:
«Сто одёжек, все без застёжек» — что это?: